Za pohořím Totes Gebirge neboli „Mrtvými horami“ se vydáme do Rakouska, přesněji do jeho severní části ‐ spolkových zemí Štýrsko a Horní Rakousko. Totes Gebirge tvoří největší vápencová náhorní pláň ve východních Alpách, což vzhledem k naší akci znamená "největší hřiště pro hrátky na sněžnicích". Průměrná nadmořská výška plošiny je od 1600 do 1800 metrů a vyrůstají z ní strmé vápencové štíty. To zaručuje relativně pozvolný a konstantní terén, který je pro "sněžnicování" stěžejní. Totes Gebirge je pro svou výjimečnost vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast. Skutečnou ozdobou vápencových kamenných pouští, které budou v únoru samozřejmě pohřbeny pod sněhem, jsou četná jezera. Především pak "Zelená perla Totes Gebirge“, jezero Grundlsee, u kterého necháme auto a budeme pokračovat do výšin po svých.

Přestože chuť objevovat a dobrodružný duch jsou těmi nejdůležitějšími požadavky na účastníky, výprava klade i fyzické nároky, které však nejsou nijak přemrštěné. I tak je potřeba mít na paměti, že zimní přechod Totes Gebirge není procházkou růžovým sadem. Vše se bude odvíjet od sněhových podmínek. Připrav se na nízké teploty s možným větrem a pohyb v hlubokém sněhu. Za den ujdeme cca deset kilometrů. Bude zapotřebí trocha hecování se a vůle. Vše potřebné si samozřejmě poneseme v batohu s sebou.

Průzkumník

Největší srdcař, který do klubu vkládá to nejlepší ze sebe, za každou cenu. Expe je jeho denním chlebem, jeho vášní a občas i noční můrou. Tom patří do hor a rozhodl se jít jim v životě naproti. Jeho snem je stát se horským vůdcem UIAGM. Od září 2024 je tomuto snu o pořádný krok blíže - stal se oficiálně horským vůdcem - aspirantem a momentálně tak sbírá horskou praxi už vedením lidí v terénu.

Tom Cimr

Holka, co se ráda směje a podniká ty nejextrémnější cesty (nejen) na kole. Markéta Peggy Marvanová se zcela vymyká škatulkám. Nejen svou povahou, nýbrž i sportovními výkony. Při prvním pohledu by nikdo neřekl, že pro tuto malou blondýnku, budou závody na 24 hodin či 1000 mil s nadsázkou řečeno příliš krátké...

Markéta Peggy Marvanová

Totes Gebirge na sněžnicích

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Odjezd z Brna kolem oběda. Po cestě se stavíme někde na jídlo a zastavíme se v Linci. Večer dorazíme k výchozímu bodu treku. Budeme spát poblíž auta ve stanech, které následně necháme v autech.

Ráno vyrazíme a večer dojdeme k Albert‐Appel‐Haus (winterraum 6‐8 osob). 9 km, převýšení 900 m. Minule nám to trvalo 8,5 hod. (začátek února). Na bivacích nikdo nebývá, ani podle knih. Mapa <a href="https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&amp;x=13.8564239&amp;y=47.6554796&amp;z=12&amp;rc=9fTyAxLz0VkDJxMQdH&amp;rs=osms&amp;rs=coor&amp;ri=20043875&amp;ri=&amp;mrp=%7B%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3%7D&amp;mrp=%7B%22c%22%3A22%2C%22tt%22%3A3%7D&amp;rt=&amp;rt=">ZDE</a>

Z chaty Albert‐Appel‐Haus půjdeme na Pühringer Hütte 1638 m (winterraum pro 20 osob) u jezírka Elmsee. Celkem 10 kilometrů. Po cestě půjdeme okolo jezírka Wieslacke a podejdeme pod trojicí nádherných vrcholů Wildgossel, Scheiblingkogel, Salzoen. Minule nám to trvalo 7,5 hodiny

Z chaty Pühringer Hütte vyrazíme cestou č. 201 směrem ke Grosser Prielu (nejvyšší vrchol Totes Gebirge - 2515 m) na bivak Prielschutzhaus 1420 m (winterraum pro 10 osob). Celkem 9 km. Minule nám to zabralo 7 hodin.

Sestup z chaty Prielschutzhaus do vesnice Hinterstoder (7 kilometrů, 850 výškových metrů dolů, cca 2,5 hod. cesty). Průvodce vyrazí trochu dříve a vrátí se pro auto. Po cestě se pokocháme vodopádem Klinser Fall. Ochutnávka rakouské kuchyně, zhodnocení výstupu a návrat do ČR.

Největší objektivní nebezpečí představují laviny, ale vzhledem k tomu, že náš trek vede tou nejhlavnější cestou v údolí, neměl by být problém. Všichni účastníci však budou zaškoleni, jak se v případě laviny chovat. Počítej s tím, že na přechod bude třeba standardní lavinová výbava - pípák/sonda/lopata. V terénu ti bude asistovat a dohlížet na tvou bezpečnost zkušený horský průvodce - Ondra je záchranář z povolání a instruktor na našich lavinových kurzech. Pokud se chceš o lavinové problematice dozvědět víc, můžeš se zúčastnit našeho lavinového kurzu!

Pojedeme, jak už je naším dobrým zvykem, v malé skupince. Pro dopravu použijeme jednu z našich expedičních dodávek. Řídit bude většinou průvodce, ale po domluvě nebo v případě nutnosti i některý z účastníků. A dopravu na místě zařizují naše nohy :‐)

Spát budeme postupně v horolezeckých bivacích/winterraumech Albert‐Appel‐Haus, Pühringer Hütte a Prielschutzhaus. Spacák a karimatka bude určitě potřeba. Pro ty, kteří ve winterraumu nikdy nespali, to může být rovněž zážitek. Ve winterraumu je zvykem, že se nechává na místě v kasičce pár euro na provoz. Kolik to je, upřesním - ale jedná se cca o 10/20 euro podle toho, jestli jsi členem rakouského Alpenverreinu.
<p style="box-sizing: border-box; margin-top: 0px; margin-bottom: 1rem; color: rgb(133, 135, 150); font-family: Nunito, -apple-system, BlinkMacSystemFont, 'Segoe UI', Roboto, 'Helvetica Neue', Arial, sans-serif, 'Apple Color Emoji', 'Segoe UI Emoji', 'Segoe UI Symbol', 'Noto Color Emoji'; font-size: 16px; font-style: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: left; text-indent: 0px; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px; -webkit-text-stroke-width: 0px; white-space: normal; background-color: rgb(255, 255, 255); text-decoration-thickness: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-color: initial;">

Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si jej zajistí. Během cesty není problém zastavit na žádost v obchodech, ale na místě už si vše nesete na zádech. Půjdeme „na těžko“, takže i jídlo si poneseme s sebou. Vařit budeme na plynových vařičích. Ve winterraumech je možné zatopit si v kamnech a rozehřát tak sníh.

Cílem této akce není honba za nějakým nejvyšším bodem, i když je zahrnut v plánu výpravy. Půjde především o to naučit se pohybovat na sněžnicích a zjistit, co znamená spojení "zimní Alpy" se všemi slastmi a strastmi. Tedy odolávat mrazivému vichru, stoupat hlubokým sněhem, nést na zádech jídlo na čtyři dny a vyzkoušet si ranní rozmrzání v botách. Nemine tě ani celodenní těšení se na teplý čaj, což ti kolem oběda přijde jako nepředstavitelná meta. Po cestě mineme desítky vápencových špic, které budou dráždit především horolezeckou duši.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Zjistit bližší informace

Totes Gebirge na sněžnicích