O národním parku Altai Tavan Bogd jsi pravděpodobně nikdy neslyšel. Toto pohoří nedosahuje věhlasu Pamíru, Ťan-šanu nebo Himálaje, ale nabízí scenérie, které jsou stejně ohromující. Nachází se na samém západě Mongolska, blízko hranic s Ruskem a Čínou, a skýtá pohledy na mongolské jurty na březích ikonických jezer, mohutné ledovce, čtyřtisícové hory, širé travnaté pláně, velbloudy a koně. V této krajině moc turistů nepotkáš, což dodává tomuto místu jedinečnou atmosféru. Odlehlost je největší výhodou, ale i nevýhodou tohoto pohoří. Cesta z Česka sem trvá minimálně tři dny, a to jen v případě, že nebude zrušený vnitrostátní přelet z Ulaanbaataru. Sečteno a podtrženo, tohle je ideální cíl pro Expedition club.

<blockquote class="blockquote">Pokud se chceš zúčastnit této výpravy, nesmí ti dělat problém chůze po horách s batohem na zádech. Předpokládáme, že už s tím máš nějaké předešlé zkušenosti. Rámcově se jedná o 15 km s patnáctikilovým batohem pár dní po sobě.</blockquote>

Průzkumník

Honza je orienťák. To znamená, že se s ním určitě v horách neztratíš, i kdyby vypadly všechny internety a satelity světa. Práce s mapou a buzolou je jeho denním chlebem a kromě toho miluje stopování a divoký východ (zejména Balkán a postsovětské země).

Honza Bořil

Mongolský Altaj - Khuiten 4356 m n.m.

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Odlet z ČR nebo některého blízkého letiště. Poletíme buď přímým letem nebo s přestupem v Mnichově.

Přílet do Ulaanbataru. Přesun do města, podíváme se na památky a dospíme posun. Spánek v hotelu.

Přelet do Ulgii. Projdeme si toto relativně bezvýznamné městečko a seženeme poslední zásoby na několik dní v horách. Spánek v hotelu.

První den treku ještě strávíme většinou na cestě - přesuneme se z Ulgii do národního parku Altai Tavan Bogd. Po náročné šest až osm hodin dlouhé jízdě ve starých sovětsckých jeepech dorazíme k sladkovodním jezerům Khurgan a Khoton. Nocovat budeme u jezera Khoton v cca 2000 m n. m, kdo chce, může se samozřejmě koupat. Dalších několik dní neuvidíme nikoho jiného než pár pastevců, koně a velbloudy.

Druhý den půjdeme podél 25 kilometrů dlouhého pobřeží jezera Khoton. Stezka povede primárně přes louky a malé potoky v širokém údolí. Tábořit budeme téměř na konci jezera Khoton - kdo chce, může se v něm i vykoupat.

Třetí den projdeme oblastí Takhiltyn Havtsal mezi severním břehem jezera Khoton a úpatím pohoří Tavan Bogd. Stezka povede podél ledovcových řek a přes zvlněné kopce. Nocovat budeme u malého potoka. Se stoupající nadmořskou výškou budou postupně klesat teploty.

Čeká nás čím dál náročnějším terén. Stezka povede podél řeky a proplétat se bažinatým terénem, kde získáme nadmořskou výšku a projdeme kolem několika ledovcových jezer. Tábořit budeme u řeky a pozorovat pasoucí se divoké koně.

Pátý den začneme stoupat z říčního dna Ag Su až do průsmyku Takalbai ve výšce 3 154 metrů - toto je nejvyšší místo celého treku. Setkáme se s divokými koňmi a užijeme si nádherdné výhledy na zasněžené vrcholy. Přechod průsmyku bude dost možná náročný kvůli mokrému sněhu, ale není to nic, co bychom neměli zvládnout.

Sestupový den už nenáročným terénem k údolí White river a stanice rangerů pod horou Shiveet Khairkhan. Spánek poblíž jejich základny ve stanu.

Ráno nás vyzvedne náš horský vůdce, se kterým začneme stoupat směrem k nejvyšším horám celkého Mongolska. Relativně odpočinkový den, kdy nás čeká jen 15 km, zakončíme v Base Campu u ledovce Potanin, který je největší v celé zemi. Půjde s námi i karavana nosičů, kuchařů a dalšího pomocného personálu včetně koní a velbloudů.

Výstup na Malchin peak. Z base campu se nejedná o nijak náročný výstup, je to 900 výškových metrů na 6 kilometrech. Z vrcholu budeme mít nádherné rozhledy na náš další cíl, Khuiten - nejvyšší horu celého Mongolska. Dojdeme zpátky do base campu, sbalíme stany a vyrazíme do kempu C1 na ledovec ve výšce asi 3600 m n. m.

Ranní výstup na Khuiten. Vstávat budeme velmi brzy ráno a užijeme si východ na slunce při cestě na nejvyšší horu celého Mongolska i Altaje. Hora je přímo na hranicích s Čínou a jen kousek od hranic s Ruskem, nečekejte ale žádné pohraniční napětí. Výstup je klasickou ledovcovou túrou včetně objektivního nebezpečí pádu do trhliny. Vybavení na výstup nám půjčí místní agentury. Celý výstup s námi absolvuje místní horský vůdce, který se bude starat o naši bezpečnost. Odpoledne dojdeme zpět do base campu.

Sestup zpátky ke stanice rangerů. Odjezd do Olgii. Cestra trvá zhruba 6 hodin. V Olgii se pořádně najíme a zapijeme snad úspěšně výstupy.

Rezervní den, kdybychom měli nějaký den špatné počasí. Jinak ho strávíme v Ulgii.

Přelet do Ulaanbataru, nákup suvenýrů a ochutnávání dalších dobrot. Spánek v hotelu

<ul>
<li>Všechny permity pro vstup do pohraničních oblastí</li>
<li>Transport na začátek a z konce treku</li>
<li>Místního průvodce po celou dobu trvání treku</li>
<li>Horského vůdce pro výstup na Khuiten</li>
<li>Vybavení nutné pro výstup na Khuiten (mačky, cepíny, lana, sedáky)</li>
<li>Plná penze při výstupu na Khuiten</li>
<li>Nosiče, koně a velbloudi při výstupu na Khuiten</li>
</ul>

Mongolsko je bezpečná země. Od místních nám nehrozí žádné nebezpečí. V horách největší problémy představují náhlé změny počasí a postup na ledovci. Na starost nás ale bude mít místní horský vůdce, takže nám hrozí jen minimální nebezpečí.

Pro občany ČR je v Mongolsko pro pobyty do 30 dní zaveden bezvízový režim. Musíš mít pas s dobou platnosti 6 měsíců po konání akce.

Letecky do Ulaanbataru, následně vnitrostátním přeletem do Ulgii. Odsud několikahodinová jízda místními "jeepy" do srdce NP.  Pokud budou ještě fungovat Eznis Airways, letěli bychom s nimi přímým letem z Prahy. Jinak poletíme s Turkish Airlines. Datum výpravy se může o pár dní změnit kvůli vnitrostátním přeletům - jejich data ještě nejsou známa.

V Ulaanbaataru a Ulgii se ubytujeme v hostelech nebo hotelech, které nabídnou základní pohodlí po dlouhém cestování. Během samotného treku nás čeká přibližně 11 nocí ve stanech, kde budeme obklopeni divokou přírodou a krásami mongolské krajiny.

V Ulaanbaataru a Ulgii se těšíme na ochutnávku místní kuchyně, která je zajímavým mixem ruských a čínských vlivů. Prim zde hrají různé druhy knedlíčků a další tradiční pokrmy. Během treku se budeme stravovat z vlastních zásob, které doporučujeme přivézt z Česka. V posledních dnech treku, při výstupu na nejvyšší horu, nám bude stravování zajišťovat místní agentura, která poskytne plnou penzi.

Budeme se pohybovat primárně na horách. Oblečení do města a do letadla budeme moci nechat na hotelu. Budeme tedy potřebovat standardní výbavu na hory. Věci na ledovec nám půjčí místní agentura, ale pokud máš svoje vybavení, určitě není od věci si ho vzít - agentura nám věci přiveze pod výstup.. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás. Půjčovnu najdeš <a href="https://www.expeditionclub.cz/pujcovna" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ZDE</a>.

Součástí naší výpravy je výstup na nejvyšší horu Mongolska, Khüiten (v české transliteraci správně Chüjten). Trasa na vrchol je standardním technicky nenáročným ledovcovým výstupem, který neskrývá větší nebezpečí. Přesto je vhodné mít předchozí zkušenosti s pohybem na ledovci, zejména umět používat mačky a cepín. Po smrtelné nehodě v roce 2016 není možné vystoupat na vrchol bez místního vůdce. I my proto využijeme služeb místní agentury, která nám zajistí horského vůdce. Na vrchol se standardně vyráží z tzv. High Campu ve výšce asi 3300 m n. m. Kromě Khüitenu plánujeme vystoupit také na horu Malchin, kde již žádné speciální vybavení není potřeba.

Dost možná jeden z nejodlehlejších a nejhůře dostupných národních parků v Asii. Může být něco lepší pozvánkou na 11denní trek s výstupem na nejvyšší horu Mongolska?

O nových výpravách chci vědět, jako první

Přihláška na výpravu

Pokud jsi již našim členem, přihlas se

Jsi členem Expedition Clubu?

Máš řidičák a chtěl bys řídit?

Hlásíš se závazně?

Mongolský Altaj - Khuiten 4356 m n.m.