Jsou věci, které dlouho zrají v hlavě, a když konečně uzrají a podaří se je zhmotnit, většinou to vážně stojí za to. Přesně taková byla i naše první zimní výprava do jednoho z nejstarších národních parků v Evropě - švédského Sareku. Je relativně malý, stojí tu 6 ze 13 nejvyšších vrcholků Švédska, není tady žádné ubytování vyjma několika srubů a značených cest tu taky příliš nenajdeš. Ne nadarmo je považován za jednu z posledních evropských divočin. Navíc se celý nachází za polárním kruhem a koncem února tu teploty dosahují i -20 °C. Všechno zkrátka krásně zapadá do konceptu míst, která nejsou pro každého, a proto tam vyrážíme znovu! Takže se podívej do trenek, jestli na tohle máš a pokud si myslíš že jo, tak si sbal pletené rukavice od babičky, péřový spacák a lyže a pojď se mnou do nádherné přírody za drsným severským zážitkem!

Putování zamrzlou divočinou vyžaduje dávku odolnosti a zkušeností. Na plánované trase není vlastně žádná civilizace, pouze občasné sruby. Budeme odkázáni na své vybavení a schopnosti. Proto je potřeba, aby byl každý účastník schopný ujít denně min. 15km na lyžích se saněmi za zády a měl předchozí zkušenosti se spaním na sněhu. Náročnost s tebou podrobněji probere průvodce, který také zhodnotí, jestli se můžeš výpravy zúčastnit.

Výsadkář

Stejně jako nemůže být lezec bez lana, Expedition Club nemůže být bez Víti. Ti dva k sobě tak nějak patří&nbsp;a táhnou to spolu od úplného začátku. Víťa je všestranný sportovec a umělec a pokud někdo dokáže navodit pohodovou atmosféru na výpravě, tak je to právě on!

Vít Dubec

Jestli se dá o někom říct, že ho Klub vychoval, tak je Dan ten nejlepší příklad.&nbsp;Absolvoval s námi nejméně 10 akcí jako účastník a během nich nám přirostl k srdci. Jak už to bývá, z účastníků se stávají kamarádi a z kamarádů průvodci. Od té doby do toho Dan jak se patří šlape a má na pažbě nejeden cenný zářez.&nbsp;

Dan Born

Polární Sarek

Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.

Sraz na letišti v Praze a odlet do švédské Kiruny přes Stockholm. V Kiruně se ubytujeme a nakoupíme poslední zásoby před cestou.

Druhý den ráno vyrazíme nejprve vlakem do blízkého městečka Gallivare, odkud se dále přesuneme autobusem nebo taxi na začátek treku do osady Ritsem. Zde strávíme poslední noc na okraji divočiny pod vyhřátou střechou.  Budeme mít určitě čas se porozhlédnout i po okolí a pořádně se připravit na následující dny v divočině.

Čeká nás cca 120 kilometrů dlouhý trek z osady Ritsem do norské vesnice Sulitjelma. Celkové převýšení bude cca 2000 metrů, což je vzhledem k plánované vzdálenosti velmi málo. Celou mapu treku si můžeš prohlédnout <a href="https://mapy.cz/s/barolurozu" target="_blank" rel="noopener">ZDE</a>. Denní dávky budou mezi 15 - 18 kilometry a vždy záleží na aktuálních sněhových podmínkách. Ačkoliv by měla být trasa projeta skútrem nebo vyšlapaná dalšími turisty, nedá se na to stoprocentně spolehnout. Pokud si někdo bude chtít dát více do těla, není problém po postavení tábora podniknout další výlet na běžkách bez saní. Cesta vede širokými údolími vymodelovanými ustupujícími ledovci. Občas překročíme zamrzlou řeku, které si nejspíš kvůli sněhu ani nevšimneš, 6. den nás čeká překročení hranice do Norska a poslední den sešup zhruba 400 výškových metrů do údolí do vesnice Sulitjelma. Odtud se přesuneme autobusem a vlakem do Nedalekého Fauske a následně do Bodo, kde se ubytujeme pěkně v teple a pohodlí.

Dáme sbohem severu a odletíme zpět do Prahy přes Oslo.

Odlehlá krajina a teploty hluboko pod nulou představují objektivní riziko pro každého, kdo se do Laponska vypraví. Na trase je ovšem řada záchytných bodů - chat vybudovaných švédským klubem turistů, které nám několik nocí poslouží jako zázemí pro přenocování v teple a jindy jako nouzový bod. Trasa vede vyjetou stopou sněžnými skútry a předchozími běžkaři. Na místě poneseme také GPS zařízení, které nás bude sledovat, takže budeme moci vždy přivolat pomoc.

Letecky z Prahy do Kiruny. Odtud se přesuneme vlakem do blízkého městečka Gällivare, odkud se autobusem dopravíme do výchozího bodu osady Ritsem. Na konci treku ve vesnici Sulitjelma nás odveze autobus do města Fauske , odkud se přesuneme vlakem nebo autobusem do Bodo, ze které odletímě zpět do Prahy.

První noc výpravy strávíme v ubytování ve švédské Kiruně. Druhou noc přespíme na začátku treku v osadě Ritsem a následujících 7 nocí budeme spát ve stanu nebo ve srubech a přístřešcích. Pro větší pohodlí s sebou povezeme společenský stan Hilleberg Altai XP a petrolejový ohřívač, ať máme polární noci komfortnější :-) Po dokončení treku nás čeká noc v ubytování v Bodo a další pak v pronajatém domě v Kiruně před odletem.

Stravování je na každém účastníkovi. Jídlo na trek je potřeba nakoupit v ČR, na místě už nebude na nákupy čas a ani prostor. Teplé jídlo si budeme vždy vařit na vařičích ráno a večer. Velmi doporučuji si vzít sebou dvě termosky - v jedné mít čaj a ve druhé polévku, kterou člověk usrkává v průběhu dne. Na oběd se nepředpokládá vaření na vařiči. Vše však záleží na domluvě a aktuálních podmínkách.

Kvalitní výbava do zimních podmínek je nutností a bude ji s tebou konzultovat průvodce. Nutností bude kvalitní spacák a karimatka a také běžky, na kterých celou cestu zdoláme. Nutností jsou také polárnické saně - pulky. Seznam doporučené výbavy najdeš po přihlášení v interaktivním checklistu v členské sekci. Důležité části výbavy ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco chybí, můžeš si to půjčit u nás v půjčovně.

Z této výpravy máme zajímavý článek <a href="https://www.expeditionclub.cz/blog/clanek/sarek" target="_blank" rel="noopener">na našem blogu</a>!

Může se to zdát jako bláznovství vyrazit v zimě ještě za větší zimou, ale zkušenosti mi říkají, že slovíčko "zima" je velmi relativní pojem. Jinak řečeno, člověk si zvykne na všechno a dokáže svoji komfortní zónu posunout někam hodně, hodně daleko. A pak se stane to, že přestaneš vnímat "zápory" spojené s chladným prostředím a začneš sklízet benefity, které ti polární krajina nabízí. V Evropě nenajdeš starší národní park, než je Sarek a společně s parky Rago, Stora Sjöfallets, Muddus a Padjelanta tvoří největší souvisle chráněný komplex evropské přírody. Není divu, že je oblast zapsána na seznamu světového dědictví. Jenom v Sareku je však ta nejpřísnější ochrana přírody a můžeme tak zapomenout na jakoukoliv infrastrukturu a turistů je zde také pomálu. Podobnou divočinu v Evropě nenajdeš a je často přirovnávaná k Aljašce. Ještě aby ne, když tu žijí největší evropští losi, stohlavá stáda sobů a můžeme se zde také setkat s rosomáky. Podobné dobrodružství jen tak někde nezažiješ!

Zimní putování poslední divočinou severu

Uganda - Margherita Peak (5 109 m)

Průzkumník

Nový Zéland

Turista

Saúdská Arábie

Unisex bavlněné triko s motivem 12. nejvyšší hory světa pro každého milovníka hor a expedic.

Triko z osvědčené kombinace merino vlny a materiálu Coolmax fresh - vyrobil pro nás Patizon.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Přihláška na výpravu

Pokud jsi již našim členem, přihlas se

Jsi členem Expedition Clubu?

Hlásíš se závazně?

Polární Sarek