Může se to zdát jako bláznovství, vyrazit v zimě za ještě větší zimou, ale zkušenosti mi říkají, že slovíčko "zima" je velmi relativní pojem. Jinak řečeno, člověk si zvykne na všechno a dokáže svoji komfortní zónu posunout někam hodně daleko, nebo hluboko pod bod mrazu. Pak se stane to, že přestane vnímat "zápory" spojené s chladným prostředím a začne sklízet benefity, které mu polární oblasti nabízí. Střídmě zalesněná krajina národního parku Urho Kekkosen se každý den mění, podle toho jestli zrovna překonáváš zvlněnou krajinu stolových hor v jeho jižní části, nebo táhneš saně koryty zamrzlých řek. Tento krásný kus drsné divočiny se táhne od Ivalo, až k ruským hranicím, kde můžeš čekat ty nejnižší teploty směle sahající k -30 °C.

Pokud ujdeš na těžko 15 km v letních horách s převýšením alespoň 800 m za den, nemusíš se bát. Výprava do severních oblastí Finska je dobrou vstupenkou do světa polárních výprav. Zažiješ si opravdové zimní podmínky, na které je dobré být připravený, každý večer je ale možnost ohřát se v teple u kamen v krásně zřizovaných chatičkách.

Průzkumník

Honza je orienťák. To znamená, že se s ním určitě v horách neztratíš, i kdyby vypadly všechny internety a satelity světa. Práce s mapou a buzolou je jeho denním chlebem a kromě toho miluje stopování a divoký východ (zejména Balkán a postsovětské země).

Honza Bořil

Evka je blázen do hor a cestování. Nejsou jí cizí dlouhé horské přechody, prašan vířící pod lyžemi, ani lano, cepíny a exponovaný terén vysoko v horách. Často ji také najdeš s úsměvem usazenou v seakajaku nebo u ohně s přáteli.&nbsp;Evka je prostě stejným tulákem a dobrodruhem jako my.

Eva Mariánková

Finsko - Urho Kekkosen na lyžích

Daleko důležitější než přesné dodržení plánu je si cestu náležitě užít. Proto se jej nebudeme křečovitě držet. Itinerář ti poslouží pro představu, co všechno můžeme zažít :-)

Naložíme saně a lyže do letadla a přesuneme se na trase Praha -&gt; Helsinki -&gt; Ivalo. Kousek za městem se ubytujeme v malém srubu, rozděláme si oheň a užijeme si první noc za polárním kruhem.

Dojdeme zpět do města, kde se vybavíme plynovými kartušemi, vyzvedneme si klíče od chat a doplníme nejnutnější výbavu co by nám mohla chybět. Potom už se necháme taxíkem převézt na severní okraj národního parku a vyrazíme vstříc prvním kilometrům do sasněženných lesů Kekkosenu. Útočištěm na první noc nám bude drobná chatička, kam se nejspíš nevejdeme všichni na spaní, ale na ohřátí u kamen poslouží skvěle. Odvážnější stráví noc v expedičním stanu venku před chatou.

Zvedneme kotvy a vydáme se podél řeky Suomujoki dál na jih až k 15 kilometrů vzdálenému srubu, kde strávíme další noc. S trochou štěstí můžeme spatřit stádo sobů, kterých je v této oblasti požehnaně. A třeba uvidíme i Joulupukkiho (finský ekvivalent Ježíška či Santy Clause), který prý žije na hoře Korvatunturi. Spát budeme opět v chatě, do které se tentokrát pohodlně vejdeme.

Čeká nás dalších asi 15 kilometrů údolím zamrzlé řeky Muorravaarakanjoki (zkus to říct třikrát za sebou). V létě podmáčený a bažinatý terén je v zimě krásně prostupný a podél zamrzlé řeky se sklouzneme až k chatě Muorravaarakan varaustupa. Přespíme opět v chatě s komfortem rozpálených kamen, horského čaje a možná i polární září nad hlavou.

Tento den si ze začátku užijeme krom tahání saní do kopce i nějaké dobrodružnější sjezdy. Musíme překonat zvlněný terén stolových hor, abychom se dostali k jezeru Luirojarvi, u kterého nás čeká další chata.

Čeká nás odpočinkový den, kdy pouze projedeme údolím pod vrcholem hory Ampupaat a po necelých devíti kilometrech nás čeká poslední chatička v Kekkosenu. Díky kratšímu dni můžeme čas využít buď k odpočinku nebo třeba k budování iglů.

Předposlední etapa nás pomalu přiblíží civilizaci, rozuměj protáhnuté silnici z Ivala. Dojdeme údolím říčky k poslední chatě a užijeme si poslední večer v národním parku.

Poslední den máme před sebou závěrečných 15 kilometrů do vesnice Kiilopaa. Tam v hotelu u piva počkáme než nám rozestelou v dřevěných chatkách, zajdeme si do sauny a pořádně oslavíme konec náročného dobrodružství.

Brzdy ráno se přesuneme zpět do Ivala, vrátíme klíče od chat a přesuneme se na letiště, odkud vyrazíme zpět do Prahy.

Pro vstup do Finska ti stačí občanka. Pokud ale máš, vezmi do pro jistotu i pas.

Cestovat budeme letecky z Prahy/Vídně přes Helsinky až do Ivala. Na místě se budeme přepravovat místními autobusy a devítimístnými taxíky. Letenky a konkrétní spoj s tebou vyřeší průvodce. Cena letenky se i se zavazadlem pohybuje okolo 12 000,- Kč.

Nocleh je zařízen 1x v jednoduchém srubu s ohništěm. Během přechodu NP Urho Kekosen přespíme celkem 6x v oficiálních placených srubech. Některé sruby po cestě jsou menší, než aby se v nich mohli vyspat všichni, proto s sebou ponesme i velký společný polárnický stan, ve kterém se vyspí klidně i celá výprava. Nejspíš ale jenom ti odvážnější, kteří si to budou chtít vyzkoušet. Některé sruby disponují i saunou. Teplý zimní spacák je určitě zapotřebí. Poslední noc strávíme v krásně zařízených chatkách v civilizaci, abychom se před cestou domů dali trochu dokupy.

Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si je zajistí. Je podstatné mít všechny potraviny nakoupené již z domova, na místě nebude na další nákup prostor. Navíc finské ceny jsou natolik vysoké, že se tu nakupování outdoorové stravy rozhodně nevyplatí. Vařit budeme na plynových vařičích + na vařičích, které jsou umístěny ve srubech. V informačním emailu bude posílán seznam jídla, které je vhodné vzít si na podobnou akci. Můžete se inspirovat :‐)

Ze speciálního vybavení budeme potřebovat hlavně sněžnice/lyže a saně. Některé vybavení je možné zapůjčit v naší Expediční půjčovně. Dále bude třeba zimní oblečení, teploty mohou padnout až k -30 °C. Minimálně dvě noci budeme spát venku, takže je třeba i kvalitní spacák a stan. Podrobnější informace k výbavě dodá průvodce minimálně měsíc před akcí. Pokud víš, že ti něco chybí, můžeš si to zarezervovat v naší půjčovně <a href="https://www.expeditionclub.cz/pujcovna">ZDE</a>.

Technická stránka samotné výpravy bude v polárnickém duchu. Půjdeme totiž na sněžnicích nebo lyžích a potáhneme si za sebou polárnické saně s veškerým vybavením. Každý, kdo někdy zkusil naložit vybavení do saní místo na záda, pochopí, že lepší způsob cestování zasněženou krajinou severu neexistuje. Společnost ti tu budou dělat pouze stáda sobů, vítr, sníh a brzký soumrak, který s sebou přináší možnost pozorování polární záře, té nejlepší odměny každého polárníka. Polární výbavu si můžeš půjčit v Expedition clubu.

Duše polárníka dřímá v každém dobrodruhovi. Čeká jen na polární záři, až ji probudí k životu a zažehne novou vášeň.

O nových výpravách chci vědět, jako první

Přihláška na výpravu

Pokud jsi již našim členem, přihlas se

Jsi členem Expedition Clubu?

Hlásíš se závazně?

Finsko - Urho Kekkosen na lyžích