Reference

Filip byl skvělej. Nenechá člověka jen tak něco vzdát a tmelí celou partu. Celkově byla tahle výprava velmi obohacující. Jsem člověk, který cestuje sám, sem tam se s někým někam vydám, ale rozhodně nevyhledávám větší partu lidí, proto to pro mne bylo výzvou. Bála jsem se, jak zvládnu různé nátury a zda dokážu na cestě fungovat ve větším počtu lidí, zda je ustojím a nakonec to bylo nejen překvapivě snadné, ale hlavně mi všichni účastníci pomohli a to nejen fyzicky, ale i vnitřně a to v čele právě s Filipem.
Albánie byla zrcadlením, otevřením očí, dřinou a procitnutím. Dala mi víc, než jsem si myslela, že mi dá a taky mi vzala iluze o sobě samé. Ukázala mi, že stárnutí se mi rozhodně nevyhýbá a že karma možná doopravdy existuje. Že nejsem tak fyzicky silná, jak jsem si o sobě myslela, že vše rozhodně sama nezvládnu a ani, že sama zvládnout nemusím. Že nechat si pomoct je o překonání vlastního ega a boj s ním může být těžší, než ukázat světu svoji slabost. Že můžete mít sebelepšího průvodce, sebelepší skupinu a přesto se můžete lehce ztratit, nebo se vlastní vinou nachvíli vyřadit ze skupiny, když nemáte hlavu správně nastavenou a bojujete s myšlenkami, které byste měli nechat jít. 
Albánie pro mne nebyla o přechodu hor, ale o přechodu k sebe samé, k poznáním, která nemusí být příjemná, ale mohou vám dát nakonec víc, než si myslíte. Nedala mi to, co jsem od ní čekala, ale dala mi to, co jsem od ní potřebovala, aniž bych o tom vůbec věděla a ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už vím všechno mi ukázala, že vlastně nevím vůbec nic.  
Vydala jsem se na cestu, na které jsem nikoho neznala, od které jsem čekala pár dní skvělého dobrodružství, nových zážitků, nezapomenutelných západů, svobody, smíchu - takovou tu klasiku - a přitom jsem netušila, že si ta cesta pro mne připraví mnohem víc a že každý jeden člověk, který ji se mnou bude sdílet, bude tím, koho tam v tu chvíli opravdu potřebuji mít, abych se v životě mohla posunout zase o kus dál.
Takže FARAMIR, přátelé a děkuju vám ?

Z cesty do Albánie jsem očekávala cestovací peklíčko dodávkou, hezkou přírodu, bolavý kolena a obavy z větší části ženského kolektivu. Ani v nejmenším jsem nevěděla do čeho vlastně jdu. 

V dodávce jsem se naučila dle rady Filipa ,,vypnout” a dokonce i schrupnout. Můžu říct, že cestu zpět jsem si vyloženě užila po boku řidičky Katky a skvělé muziky. Zapracovala jsem na svém strachu z řízení do neznáma. Sice jsem za volantem neseděla ale rozhodně přišel čas to prolomit. 

Příroda bomba. Z pohledu matky, která vyrazila po třech letech do hor, které prostě miluje a moc jí chyběly, byly výhledy dechberoucí. Střídaly se pocity euforie a totálního vyčerpání. Profil maniodeprese jak vyšitý. Pro mě měla výprava mnohem hlubší přesah, než jen kochat se krásnou přírodou. Uvnitř jsem se potýkala s méně či více zapomenutými kostlivci ve skříni. Za to kolena, z jejichž selhání jsem měla opravdovou hrůzu, obstály. Jsem na ně hrdá :) 

Lidi byli skvělí. Až je mi upřímně líto, že jen vzpomínky zůstanou. Filip umí udělat ze skupiny cizích lidí parťáky během velmi krátké doby. Každý byl užitečný, nikdo nebyl odstrčený. Dokonce si troufnu tvrdit, že výprava byla obohacená o tu správnou ženskou sílu :) 
Dost se mi líbilo závěrečné zamyšlení nad různými otázkami. Bylo hezké poslouchat, jak každý prožíval výpravu trošku jinak a přitom naplno. 
Hlavně byla fakt prdel. Jeden z důvodů, proč bych jela znovu s ,,cestovkou”, konkrétně s expe. Poznám inspirující lidi a můžu se učit z jejich zkušeností.

Ještě bych vypíchla pár šokujících zjištění z výpravy. 
Postavím stan za 1min40s.
 Bulgur zalitý tukem z lančmítu je extra blivajz.
Píseň Po potoce chodila, na kačeny volala znají i Pražáci. 
Chceš-li cestu završit obzvláště silným zážitkem, vykoupej se v kanalizaci. 

Díky za nezapomenutelný zážitek. 

Průvodce Ondra byl úžasnej a upřímně si nedovedu představit na jeho místě nikoho lepšího. Komunikoval se všemi účastníky, upřímně se o ně zajímal, byl pořád v dobré náladě, a nic pro něj nebyl problém. 

Filip je skvělej kapitán. Celá výprava probíhala v pohodový náladě, a to i když nás potkaly nějaký trable. Filip vždy všechno vyřešil v klidu a s vtipem, ale zodpovědně. Jako kapitána jsme ho i přes naše občasný brblání poslechli a respektovali (teda snažili jsme se, ale např. ranní odchody nám nešly až do konce..:).
Filipovým rozhodnutím jsem věřila. Někdy jsem byla maličko nervózní (např. výskyt pramene nebo umístění stanu, hehe), ale důvěra se vyplatila. Pramen jsme vždy našli a stan jsme vždy postavili na správný místo. 
Díky Filipovi taky mnozí z nás posunuli svoje hranice o kousek dál... A to ať už jeho hecování / pomoc byly zjevné, nebo stačilo nenápadné gesto či pár slov, která v potřebnou chvíli pomohla překonat nějakou prekérku, ale jejich účinek si člověk uvědomil až později...
Díky za nestálé udržování dobrý nálady v partě a taky za kvalitní vokální doprovod při šlapání i v autě!

Přihlásit se a jet sama s cizíma lidma byla pro mě nejtěžší část výpravy. Různé obavy tady byly, ale naprosto zbytečně! Myslím, že díky kapitánovi a jeho přístupu k výpravě a k nám se z nás na těch pár dní stala dobrá parta. Jako bychom se znali rok... To samozřejmě i díky všem zúčastněným, kteří byli všichni supr lidi a kterým moc děkuju! Navzájem jsme se hecovali, pomáhali si, byla sranda... Díky nim všem to bylo skvělý rozhodnutí a doufám, že jsme se neviděli naposledy! 

Zvěsti nelžou. Už dlouho jsem přemýšlel o tom někam s vámi vyrazit. Jsem zarytý odpůrce tradičních cestovek a různých, uměle složených spolků. Tak jsem trochu váhal i přes několik referencí a známých lidí z vašich kruhů. Akce byla fajn, ačkoliv jsem moc nečetl itinerář a z Albánie jsme poznali jen malý kousek, takže to bylo takové malé překvapení kdy jsem vypekl, tak říkajíc sám sebe... Možná bych zvážil změnu názvu akce jako takové. Překvapilo mě jak kompaktní parta se dokázala sejít, to se často nestává. Průvodce Honza je člověk na svém místě, dobře nechystaný na každou eventualitu s dobře nastudovaným itinerářem. Průvodce který vnímá pocity a nálady účastníků a umí je správně vyhodnotit a pracovat s nimi, i když se vše neodvíjí 100% dle plánu.

Neskutečně nabitý program. Ideální kombinace horských výstupů, road tripu, poznávání a také lokální gastronomie. Při závěrečném posezení jsme měli skoro problém si vzpomenout, co všechno jsme prožili. Průvodce byl perfektní. Věděl co dělá, znal oblast, vytvářel pozitivní náladu, naslouchal každému a respektoval pomalejší tempo některých s nás. Hlavně moje. :-)

Děkuji Expe klubu a Ondrovi, že nebyl problém si výpravu i částečně přizpůsobit mému vlastnímu programu. 

Super parta a průvodce. Líbilo se mi střídání dnů v horách s odpočinkovějšími dny na přesuny a památky/kulturu. Program byl nabitý, ale v případě potřeby i dost flexibilní na to, aby se všichni cítili v pohodě.  Nemůžu vytknout zhola nic.

Evka byla naprosto skvělý průvodce, na kterého byl spoleh, vše klapalo skvěle, každý problém vyřešila s grácií a nepokazila žádnou srandu. Organizace na jedničku a i lidsky jsme si, myslím, dost sedli.

Díky moc, Evi! Bylo to super!

Ondra byl super a nemám k němu ani k jeho průvodcování výhrady:-D Líbil se mi jeho přístup k plánu a organizaci akce. Opakovaně nám dával na výběr z možností, kam se podívat a kam jet, a adekvátně reagoval na naše názory co udělat jinak (např. ohledně místa spaní,...) Po pravdě nebyla žádná konkrétní věc, se kterou jsem byl nespokojen, za což kromě destinace a průvodce byla zodpovědná výborná parta lidí :-) 

S Expedition Clubem jsem vycestoval už podruhé a utvrdilo mě to v myšlence, že jakmile budu mít opět čas, peníze a možnosti, pojedu s vámi moc rád někam znovu :-)

Náš průvodce (kapitán Filip:D),byl i přes to, že často nevěděl, kolik má naše výprava vlastně členů, i přes to, že mi několikrát umastil věci od rybiček,lančmítu či jiných olejových pochutin, i přes to, že nemohl najít věci, které jsem mu půjčila a od všech žebral ručník ?, byl tou nejlepší možnou volbou pro mojí první výpravu s expe. Dlouho jsem nepotkala člověka, který umí namotivovat k výkonu,tak jako on. ,,Nejhorší je to už předem vzdát v hlavě" a já jsem to párkrát při pohledu na ten příkrý sráz vzdát chtěla...ani jednou si nepohrál s myšlenkou, že bych nahoru nevylezla ( i když nevěděl, jak mě sakra dostane dolů ?). Svým přátelským přístupem, přirozenou autoritou a pocitem ,že se na něj člověk může spolehnout, utvořil neuvěřitelně fungující a spolupracující partu lidí, která na konci výpravy připomínala spíš rodinu, než skupinu cizinců. Věděl,kdy má člověka nakopnout k výkonu a kdy mu naopak nechat prostor si všechno srovnat v sobě. Prostě vůdce i parťák do pohody i nepohody. Z Albánie se pod jeho vedením stalo fakt ,,nice place".Jeho největším kladem je však jeho půl-oktávový rozsah a dobrý hudební vkus...

Momentem, který si uchovám je ,,oslava" mých narozenin poslední den výpravy. Když jsme se ve čtyři ráno koupali v moři a ozvalo se jen ,,Hey, it's canalization"... Co teď překoná narozeniny ve sračkách ? 
U skleničky jsme si pak děkovali, tak přiložím tehdy pronesenou řeč:
Děkuji za:
Soucit  a emoční napojení, za kuchařku a příběhy ze zahraničí,za básničky skládané v soukromí , za rozhovor s kapitánem a za možnost s tím naším kapitánem všechno přežít ale hlavně prožít. Trpělivost se strachy a chutěmi druhých.Podporu a náhle rychlé přátelství. Syrove emoce bez přetvářky. Motivavaci, která dostala nás na vrchol a hlavně z něj. Podporu ze všech stran a pocit, že si v bezpečí a mezi svými. Za 8 dní, spíš 80, které se nikdy nezopakují, ale za to a na to to, že se udály a všechno tohle je důvodem pro radost. Děkuji všem s pokorou a se srdcem na dlani , neměnila bych ani jednoho z vás ani žádný moment. Prokleté hory , zamiloval jsem se do vás a taky do vás všech. 

Eva byla naprosto super - připravená na všechno, domluva (na cokoliv) úplně v pohodě, hora trpělivosti a hlavně spíš parťák a kamarád.

Ač bych jindy preferoval víc punk, hodně se mi líbila připravenost ohledně vytipovaných míst na spaní. Nemuset v počasí, které jsme měli (vedro), jezdit dvě hodiny po okolí a hledat rozumné místo, ale naopak se místo toho pořádně najíst nebo vykoupat, bylo super. Byl jsem spokojený snad se vším kromě vlastní fyzičky a nevyhnutelného návratu domů.

Naše cesta do Albánie byla neuvěřitelným zážitkem a nemalou zásluhu na tom měl náš průvodce.  Když se situace stala náročnou (což se pro nás stávala často :D), zvládl ji s velkým klidem a empatií.  
Pokud hledáte průvodce, který je ztělesněním charismatu, humoru a absolutní kompetence, právě jste ho našli. Filip má přirozený respekt, který dokázal získat i od těch nejtvrdošíjnějších turistů :D, a jeho schopnost zvládat jakoukoli situaci s úsměvem byla inspirující.
Kromě toho, že je Filip skvělým průvodcem, je i výborný zpěvák. Každou cestu nám zpříjemňoval svým nádherným hlasem :D, až jsme si někdy připadali jako na soukromém koncertě. 
Pokud plánujete cestu do Albánie, rozhodně doporučuji tohoto průvodce. S ním budete mít nejen zajištěno, že uvidíte to nejlepší, ale zároveň si užijete spoustu legrace a odnesete si nezapomenutelné zážitky.  
Díky jeho podpoře a motivaci jsem dokonce překonala své osobní limity a zvládla věci, o kterých jsem si myslela, že nejsou možné.
Pokud máte šanci, vyberte si právě jeho jako svého průvodce - slibuji, že nebudete litovat! 
Thank you very much captain. <3 
Slabou stránkou kapitána je vybírat spot na koupání v moři.  Koupání bych proto raději vynechala. :D

Byla to má první akce s Expedition Clubem, tak jsem moc nevěděla co od toho čekat, ale jsem nadšená. I pár dní po příjezdu jsem plná dojmů a nemám v podstatě co vytknout. Sešla se fajn skupinka lidí, užili jsme si plno srandy, sem tam i nějaký adrenalin, otestovali jsme co v nás je, viděli jsme krásný kus země a ještě krásnější kus hor, ochutnali místní jídlo. Průvodce Honza je snad jeden z nejpříjemnějších lidí, jaké jsem kdy potkala. Optimismu a dobré nálady má na rozdávání, stejně tak i historek.

Průvodce Honza je člověk na svém místě, v horách se vyzná, pružně reaguje na situace, komunikuje, motivuje...

Albánie je nádherná země a její severní hory jen dokazují, že ještě jsou místa, která dokáží překvapit. Část pohoří Prokletije mezi vesnicemi Valbone a Teth nabídla epické výhledy z vrcholů kolem 2,5 tisíce metrů, ostrá sedla i údolí s blankytně modrými ledovými jezery, která se postarají o rychlé probuzení či zchlazení sluncem spálených končetin. Cesty, někdy spíše tušené než značené, vás provedou kolem (většinou) opuštěných salaší a nezbytných bunkrů. Vrcholové výstupy ztíží sněhová pole a v celkem liduprázdných horách se tak spíše než s lidmi potkáte se zmijí růžkatou. Skalní štíty pak večer vrhají svůj stín na nádherná místa k přespání a kontrasty zelené trávy se záplavou barevných květin v kombinaci modrým nebem a bílými skalami způsobí, že i oko zkušeného fotografa zjihne. A to ještě neplujete po jezeru Komani. Skvělí lidé, protřelý guide a závěrečná rehydratace místním vínem, pečená jehněčí žebra či návštěva Kotoru jsou už jen pomyslnou šlehačkou na podařeném balkánském dortu, který Expedition Club opět perfektně připravil. Takže díky a jednoznačně doporučuji!

Průvodce byl excelentní jak po stránce profesní, stejně tak po stránce lidské. 

Jednoznačne je hodnotenie iba pozitívne! Ondro sa o nás staral skvele, vytvoril nám parádny program, nenudili sme sa asi ani minútu a naozaj skvele sme využili čas na výprave a hlavne bez problémov reagoval na naše malé požiadavky (presuny, ubytovanie, strava, atď.). Veľmi si cením, že netrval iba na presne predpísanom harmonograme ale dokázali sme sa dohodnúť na čomkoľvek. Palce hore! Jedno veľké: ĎAKUJEM!