Tato oblast kolem údolí Kara-Suu a Ak-Su je nejlepší místo na lezení big wallu v celé Asii.
Kyrgyzstán - Karavšin. Vertikální kilometrové stěny nenajdeš jen tak někde, a proto se toto pohoří stalo Mekkou pro horolezce a přezdívá se mu "asijská Patagonie". My máme skromnější cíle, místo zdolávání kolmých stěn zde budeme "pouze" trekovat. To nám ale nezabrání na chvíli se zasnít, jaké by to bylo viset na závěsném stanu půl kilometru nad zemí.
Nemusíš se bát - to vše z bezpečí zelených rozkvetlých luk, kterých bude v údolí nespočet. Je s podivem, že i přes kolmé štíty a stříbrné ledovce jsou údolí široká, dobře schůdná, plná alpských luk, průzračných bystřin a života. Celý trek absolvujeme na začátku sezony, kdy nepotkáme téměř ani živáčka. Ostatně tato bohem zapomenutá oblast nehostí davy trekařů nikdy. Pouze v zelených údolích nám budou dělat společnost pastevci se svými stády. Region je špatně přístupný a po dlouhou dobu byl i oblastí bojůvek místních kmenů, teprve teď se do něj pomalu vrací život. Pokud chceš zažít nevšední zážitek v ještě nevšednější zemi, neváhej a přidej se ke mně. Dobrodružství totiž nečeká!
Vícedenní trek s těžkým batohem s pasážemi v nadmořských výškách nad 3 000 m rozhodně prověří naši fyzickou kondici. Nejedná se o jednoduchý trek a je opravdu potřeba, aby účastníci měli zkušenosti s pobytem ve výšce nad 3 000 metrů. Předpokladem je samozřejmě pozitivní přístup k turistice a horám, zdravá porce odhodlání, vůle a sebepřekonání.
Kyrgyzstán je divoká, svérázná horská země. Jsou zde místa, která jsou opravdu odříznutá od civilizace a případná pomoc je daleko. Oblast v regionu Batken byla v září roku 2022 sužována krátkým ozbrojeným konfliktem mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Aktuálně je situace klidná a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla opakovat. Reálně se potenciální nepokoje týkají jen přejezdu do hor, protože v horách už je klid :) Pokud se tak však stane a zhodnotíme, že se situace zhoršuje, vyhrazujeme si možnost změny lokality akce do regionu Alajského hřbetu - ODKAZ NA MAPU. Ten se nachází jižně od města Oš a pokusíme se co nejvíc zachovat charakter původní výpravy. V tomto pohoří jsme již byli hodněkrát, známe to tam a jsou tam krásné treky.
Co se týče bezpečnosti v oblasti Karavsinu - budeme přecházet jedno čtyřtisícové sedlo a pokusíme se vylézt na technicky nenáročný 4 750 m vysoký vrchol (dobrovolné). Samozřejmě budeme dbát na postupnou aklimatizaci. Jistá rizika na horách vždy existují, ale zde nijak velká nejsou. Terén, kterým se budeme pohybovat, není příliš technicky náročný. Pro navigaci máme k dispozici kromě mapy i GPS a satelitní zařízení, takže nás ani mlha nezastaví!
Pro vstup do země budeš potřebovat cestovní pas s platností min. 6 měsíců po vstupu do země.
Doprava na místo bude letecky, let Praha – Oš. Z Oše pojedeme místní dopravou do Ozghoruše. Odtud už půjdeme po svých. Odlet domů z Oše.
Během treku budeme samozřejmě spát ve stanu. Nutné budou spacáky s komfortem lehce pod nulou. Kolik stanů budeme brát a kdo konkrétně, se dohodne před odjezdem. Zbytek nocí strávíme v hostelech, případně u místních obyvatel.
V rámci výpravy není občerstvení zajištěno, stravování je ponecháno individuálně na každém účastníkovi. Většinu jídla do hor si dovezeme s sebou z ČR. Vařit si budeme na vlastních vařičích, ke kterým není problém na místě dokoupit plynové bomby. Je možné, že v půli treku si budeme moct koupit od pastevců chléb a sýr. Spoléhat na to ale nebudeme, proto si vše potáhneme na zádech, takže je dobré volit skladné a lehké potraviny, ideálně dehydrované pokrmy. Vody bude dostatek, je však dobré mít s sebou dezinfekční tablety nebo jiný prostředek na čištění vody, z důvodu všudypřítomných stád ovcí, koní a jaků. V informačním emailu pošleme seznam jídla, co si běžně člověk bere na hory - můžeš se inspirovat :-)
Budeme se pohybovat jak ve městě, tak v horách. Vezměte si proto s sebou normální oblečení, ale i oblečení na hory. Seznam doporučené výbavy najdeš v tomto checklistu. Nebudeme potřebovat věci na ledovec. Důležité části výbavy ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás ZDE.
Z této výpravy máme zajímavý článek na našem blogu!
Daleko důležitější než přesné dodržení plánu je si cestu náležitě užít. Proto se jej nebudeme křečovitě držet. Itinerář ti poslouží pro představu, co všechno můžeme zažít :-)
Odlet z Prahy.
Podle letenek poletíme s přestupem v Istanbulu přímo do Oše. Přílet se očekává v brzkých ranních hodinách a tím pádem máme dostatek času, abychom z Oše přejeli rovnou do Ozghoruše na začátek treku. Spát budeme v jurtě ve stylovém kyrgyzstánském kempu.
Den D. Vydáme se na 120 km dlouhý trek do hlubin turkestánského hřebene. Přejdeme několik třítisícových sedel, jedno dokonce čtyřtisícové. Náš hlavní cíl ale nejsou sedla, jsou to výhledy. Již třetí den dojdeme pod kilometrové velikány v údolích Kara-Suu a Ak-Su. Následující dny půjdeme na lehko co nejhlouběji do údolí, kde se "namáčkneme" co nejvíce pod kolmé stěny. Kdo chce, může tyto dny využít pro relax s dobrou knihou. Během těchto dnů rovněž prozkoumáme údolní ledovce. Uvidíme vrcholy Iskander Peak (5 120 m), Admiralteyets Peak (5 090 m), Ak Suu Peak (5 355 m), Aktyubek Peak (5 125 m), Pyramidnij Peak (5 500 m), Kara Suu Peak (5 011 m), Pik 4810 (4 810 m) a spoustu dalších. Poté se vydáme přes sedlo Ak-Tjubek (4 300 m) zpět. Budeme spát ve výšce 4000 m a ze sedla se pokusíme vystoupit na bezejmenný vrchol (4 750 m) lehkým terénem (dobrovolné). Orientační trasa treku ZDE. Podle síly skupiny můžeme ujít více/méně. V závěru treku dojdeme večer do Ozghoruše, kde na nás bude čekat odvoz do Oše. V Oši si dáme skvělou večeři a oslavíme šťastný návrat zpět do civilizace.
Rezervní den.
Ráno si zajdeme na známý ošský market, kde nakoupíme dárky. Skočíme si na stylový kyrgyzstánský oběd a pokud nám zbyde čas, navštívíme městskou pevnost s muzeem. Ti odvážnější mohou navštívit retro kolotoče pochybné kvality nacházející se nedaleko ubytka. Večer skočíme na skleničku s písničkou a podělíme se o své dojmy z výpravy.
Odlet domů do ČR.