Duše polárníka číhá v každém dobrodruhovi. A probere se pod polární září.
Může se to zdát jako bláznovství vyrazit v zimě ještě za větší zimou, ale zkušenosti mi říkají, že slovíčko "zima" je velmi relativní pojem. Jinak řečeno, člověk si zvykne na všechno a dokáže svoji komfortní zónu posunout někam hodně, hodně daleko. pak se stane to, že přestaneš vnímat "zápory" spojené s chladným prostředím a začneš sklízet benefity, které ti polární krajina nabízí. Tak přesně tohle byste měli očekávat od výpravy na jezero Inari, které leží ve Finsku za severním polárním kruhem na území Laponska. Přechod tohoto jezera jsme s Expedition Clubem absolvovali už mnohokrát. Ohromila nás místní krajina a panenskost podkladu, po kterém člověk jde. Spaní v izolovaných srubech na ostrůvcích uprostřed jezera je rovněž úžasné. Sem tam se na led vydá i stádo sobů, které tě sleduje z uctivé vzdálenosti. Často se musíš poprat se silným větrem, sněžením či brzkým soumrakem, ale vše ti večer vynahradí polární záře, pro jejíž sledování je Laponsko jednou z nejlepších destinací na světě, jelikož je tady viditelná až 200 dnů v roce. V únoru nás na začátku výpravy čeká jen sedm hodin denního světla, ale zajímavá je rychlost, s jakou se den na tomto místě prodlužuje. V tuto dobu je to každý den o 10-15 minut. Nevím, jestli je to zimními podmínkami či polohou, ale západy slunce jsou tady takové, že se člověku otisknou do paměti, a to hodně hluboko.
Technická stránka samotného přechodu bude v polárnickém duchu. Půjdeme totiž na sněžnicích nebo lyžích a potáhneme si za sebou polárnické saně. Přechod sice není příliš dlouhý, ale je velmi příjemné nemuset se tahat s dvacetikilovým batohem, když se člověk boří do hlubokého sněhu. Alespoň si vyzkoušíme roli polárníka se vším všudy. Jako pomyslnou třešničku na dortu se po přechodu jezera přesuneme do NP Urho Kekosen na hranicích s Ruskem. Je to krásný kus drsné divočiny, kde můžeš čekat ty nejnižší teploty, směle sahající pod -30°C. Zde si na pár dní vyzkoušíme život ve srubu uprostřed divočiny a užijeme si taky saunování!
Pokud ujdeš na těžko 15km v letních horách s převýšením alespoň 800m za den, nemusíš se bát. Výprava na Inari je dobrou vstupenkou do světa polárních výprav. Zažíješ si opravdové zimní podmínky, na které je dobré být připravený, každý večer je ale možnost ohřát se v teple.
Pro vstup do Finska ti stačí občanka. Pokud ale máš, vezmi do pro jistotu i pas.
Cestovat budeme letecky z Prahy/Vídně přes Helsinky až do Ivala. Na místě se budeme přepravovat místními autobusy a devítimístnými taxíky. Letenky a konkrétní spoj s tebou vyřeší průvodce. Cena letenky se i se zavazadlem pohybuje okolo 10 000,- Kč.
Nocleh je zařízen 1x v guest housu či jiném podobném ubytovacím zařízení. Během přechodu jezera a v NP Urho Kekosen přespíme celkem 7x v oficiálních placených srubech nebo ve velkém polárnickém stanu. Některá tato místa disponují i saunou. Teplý zimní spacák je určitě zapotřebí. Pro jistotu s sebou povezeme i polárnický stan Hilleberg Altai XP.
Jídlo není v režii klubu a je na každém účastníkovi, jak si je zajistí. Je podstatné mít všechny potraviny nakoupené již z domova, na místě nebude na další nákup prostor. Navíc finské ceny jsou natolik vysoké, že se tu nakupování outdoorové stravy rozhodně nevyplatí. Vařit budeme na plynových vařičích + na vařičích, které jsou umístěny ve srubech. V informačním emailu bude posílán seznam jídla, které je vhodné vzít si na podobnou akci. Můžete se inspirovat :‐)
Ze speciálního vybavení budeme potřebovat hlavně sněžnice/lyže a saně. Některé vybavení je možné zapůjčit v naší Expediční půjčovně. Dále bude třeba zimní oblečení, teploty mohou padnout až k -30°C. Minimálně dvě noci budeme spát venku, takže je třeba i kvalitní spacák a stan. Detailněji se o vybavení pobavíme později.
Jedná se o společnou akci členů spolku Expedition Club International z.s., která je zajištěna podle platné legislativy cestovní kanceláří Expediční klub s.r.o., jež má platnou koncesi i pojištění proti úpadku u pojišťovny Slavia ZDE. Na tuto akci je aplikován zvláštní režim DPH.
Daleko důležitější než přesné dodržení plánu je si cestu náležitě užít. Proto se jej nebudeme křečovitě držet. Itinerář ti poslouží pro představu, co všechno můžeme zažít :-)
Přesun po ose Praha/Vídeň - Helsinky - Ivalo a následně automobilový přesun k jezeru Inari. Spát budeme v krásném dřevěném přístřešku s ohništěm.
Na lyžích se vrátíme zpět do Ivalo. Dokoupíme v supermarketu nutné vybavení a přesuneme se do Inari do Siida center kde navštívíme muzeum a kavárnu. Pak přesun do osady Partakko. Spát budeme v chatičce se saunou na břehu jezera. Když budeme mít štěstí, půjčí nám majitelé vybavení na icefishing a zkusíme si ulovit večeři z díry z ledu.
Zahájíme první den na ledu na jezeře. Většina trasy vede po skůtry projeté trase, ale záleží na teplotě a množství sněhu. Čeká nás asi 22km se saněmi za zády po bílé ploše jezera. Spát budeme v otevřeném srubu, ve kterém lze zatopit v kamnech na břehu jezera.
Druhý úsek přes jezero vede mimo oficiální značené trasy. V místní mapě je ale najdeš a vyhneš se díky tomu dalším lidem. Užijeme si tak trochu té severské samoty. S trochou dobrého podkladu pod nohami urazíme denní nálož kilometrů jako nic. Spát budeme opět v krásném srubu na břehu jezera.
Delší a asi nejnáročnější úsek celého přechodu jezera. S trochou štěstí najdeme stopu od místního skůtru a můžeme si zkrátit cestu přes kousek pevniny. Kdo půjde na běžkách má rozhodně výhodu :) Spát budeme v krásném srubu se saunou na místě, ze kterého se ti nebude chtít odcházet. Strávíme tu 2 noci.
Tento den je odpočinkový a jeho jedinou náplní bude stavění iglú, sáňkování, hraní karet nad hrnkem horkého čaje a nezmarové se můžou projít po okolí. Klidně i taxíkem do Ivala! Ale kdo ví, třeba budeme opravovat rozbité saně a ošetřovat puchýře na nohách.
Brzy ráno se taxíkem přesuneme zpět do Ivala, kde vrátíme klíče od srubů a hned popojedeme na jih do NP Urho Kekkosen. V něm se pokusíme zdolat nejvyšší horu Sokosti. Oproti rovině jezera si tu užiješ i nějaké to stoupání a zábavné sjezdy. Spát budeme ve sdílených srubech zřizovanými Norským klubem turistů nebo národními parky.
Dohromady 3 dny strávíme v divočině Urho Kekkosenu. Zimní trasa vinoucí se podél řeky Suomujoki dál na jih nás dovede až k vrcholu Sokosti. S trochou štěstí můžeme spatřit stádo sobů, kterých je v této oblasti požehnaně. A třeba uvidíme i Joulupukkiho (finský ekvivalent Ježíška či Santy Clause), který prý žije na hoře Korvatunturi. Každý večer dorazíme k dřevěnému srubu a začneme s už naučenou rutinou sekání dřeva, zatápění v kamnech a rozvářením sněhu na čaj. Každý den nás čeká nálož 15-20 kilometrů. Cestu zakončíme u autobusové zastávky, odkud se přesuneme zpět do Ivala, kde strávíme poslední noc a vše pořádně oslavíme.
A teď už za teplem, vážně! Čeká nás cesta na letiště a z lvala přelet do Helsinek a následně do Prahy.