Zůstaneme na východní části Srbska a prozkoumáme srbskou Starou Planinu, nejjižnější ostruhu karpatského oblouku a její méně známé horské masivy.
Jak už název napovídá, vybrali jsme si zase něco neobvyklého. Makedonie, Bulharsko, Kosovo či Řecko, při všech cestách do těchto států jsme překračovali srbské hranice. Nejčastější výhled na okolní krajinu byl pouze z okýnka auta při průjezdu dálnicí. Už v tu chvíli jsme si říkali, že by zapomenuté Srbsko zasloužilo návštěvu. Linie pohoří Suva Planina se každému zjeví při rozbřesku cestou do Bulharska. Ranní zlatá hodinka, vykreslující se na vápencových stěnách, mi i po náročném nočním přejezdu vždy vykouzlila úsměv na tváři. V tu chvíli jsem si byl jistý: "Tady určitě jednou uděláme výpravu."
Myslím, že je čas poprvé objevit srbské hory, ale ne ty přelidněné a zdeformované turismem jako jsou Kopanik a Zlatibor. My pojedeme do zapadlejších, méně známých částí! Užít si rurální prostředí a pomalé vesnické tempo. Zůstaneme na východě a prozkoumáme srbskou Starou Planinu, nejjižnější ostruhu karpatského oblouku a její méně známé horské masivy. Oblast známe z našich několika Výsadků a rovněž z výpravy Nejvyšší balkánské vrcholy, kdy jsme párkrát vylezli na nejvyšší horu Srbska - Midžur. Nikdy jsme zde ale nestrávili tolik času, kolik by si místní krajina zasloužila. A proto bude více než polovina programu úplně nová. Jelikož podzim je nejkrásnější období na horské treky v listnatých pohořích, termín výpravy na začátku října není náhoda. Pokud totiž vyjde sázka na hezké počasí, objeví člověk krásu zezlátlých trav na hřebenech a rozhledů do pestře zabarvených bukových lesů v údolích. Stará Planina v tom není výjimkou, jehličnatých lesů je zde pomálu! Třešničkou na dortu je, že Srbsko je nejbližší ze všech balkánských zemí a nikdo tam nejezdí. Pokud se chceš přidat na tuto objevitelskou výpravu, neváhej, zatím je míst dost.
V rámci naší srbské výpravy budeme vždy chodit nalehko. Ani jednou nepůjdeme natěžko a každý den bude možné trasu zkrátit nebo se rovnou vrátit k autu. Proto je výprava vhodná i pro méně zdatné. Pokud chceš ale absolvovat celý program, věz, že denní dávky budou vždy cca 20 km a 1 000 výškových metrů, což je slušná dávka. Na podzim očekáváme klidně i přízemní mrazík, ale přes den příjemnou teplotu maximálně na mikinu.
Cestovat budeme, jak už je pro nás typické, v menší skupince lidí. Dopravíme se po vlastní ose do cíle naší cesty pomocí devítimístné expediční dodávky. Řidičem bude po většinu času průvodce, ale kvůli bezpečnosti se po předchozí dohodě na dálnici vystřídá se zkušeným řidičem z vašich řad.
Vzhledem k podzimnímu počasí a omezenému množství světla využijeme možnosti spát na místních chatách a hotelech. Ulehčíme tak i našim batohům. Jídlo si buď můžeme každý večer koupit (většina chat má restauraci), nebo je možné vařit si na plynových vařičích. Určitě ale rádi využijeme místní pohostinnost.
Budeme se pohybovat jak ve městě, tak v horách. Vezmi si proto s sebou normální oblečení, ale i oblečení na hory. Seznam doporučené výbavy najdeš v tomto checklistu. Nebereme stan ani karimatku. Vezmi si ale tenký spacák, a to hlavně z hygienických důvodů. Důležité části výbavy ti případně zdůrazní průvodce.
Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.
Potkáme se společně v Expediční klubovně, dáme si kafe a pokecáme nad plánem naší výpravy. Pak už nám nezbyde než se nalodit do auta a vyrazit na noční cestu do Srbska.
Přejedeme autem do centrální části srbské Staré Planiny do vesničky Topli Do, kde strávíme dvě noci. Tato zapadlá vesnička v podhůří nejvyšších srbských hor je ideální startovní pozicí pro poznávání srbské přírody, zároveň si ještě zachovala svůj původní venkovský dojem. První den si projdeme spoustu vodopádů podél řeky Toplodolska. Budeme se prodírat hustou bučinou podél dravé řeky, která bude v říjnu zbarvena do zlatavých barev. Uvidíme Pilský, Čunguljski nebo třeba Krmoljski vodopád. Celkem ujdeme asi 20 km. Odpoledne si odpočineme, abychom dočerpali síly po nočním přejezdu. Večer si sedneme k jednomu stolu, dáme si lokální jídlo a něco dobrého do nosu.
Dnešní den bude patřit mezi nejnáročnější z celé výpravy. Čeká nás túra na nejvyšší horu Srbska - Midžur (2 169 m n. m.). Po vydatném stoupání se ocitneme na krásném širokém lučním hřebeni s dalekými výhledy až do Bulharska. Ve dvou třetinách výstupu nás čeká skála a chata Babin Zub, odkud vede klasická výstupová trasa. Tam budeme mít možnost se občerstvit a dát si něco dobrého na zub. (24 km, ↑1 500 m, ↓1 500 m)
Dnes se přesuneme do oblasti srbského krasu, do přírodního parku Sićevo canyon, kde si vyjdeme buď na kopec Vis, nebo na delší túru v pohoří Svrljig Planina přes její nejvyšší vrchol Zelený Vrch (1 334 m n. m.). Tyto krásné, neprávem zřídka navštěvované hory nabízejí nedotčenou přírodu s nádhernými výhledy do okolí. Pokud nám zbyde čas, v podvečer si zajdeme na večeři do Nise a večer dojedeme do planinárského domu pod Suvou, kde přespíme.
Túra nalehko v pohoří Suva Planina. Jovan Cvijic, známý srbský geograf, pojmenoval tyto hory jako "Srbské Alpy". Vystoupáme na nejvyšší vrchol Trem opět s krásnými výhledy. Za mě skoro highlight výpravy. Trasa - ZDE (18 km, ↑1 200 m, ↓1 200 m)
Po čtyřech dnech v zápřahu je na čase se zrelaxovat = odpočinkový den. Zajdeme do lázní ve městě Sokobanja, kde se budeme několik hodin válet v teplé vodě. Potom si dáme oběd ve městečku Rtanj, nad kterým se vyjímá osamocená hora Šiljak (1 560 m n. m.), kterou pro jednou vynecháme a přesuneme se do Lazarova kaňonu. Jedná se o nejhlubší a nejdelší kaňon ve východním Srbsku. Ten v sobě ukrývá přístupnou jeskyni Lazar`s Cave, která je se svou délkou 10 km nejdelší zmapovanou jeskyní v Srbsku. Tu samozřejmě prozkoumáme!
Poslední den projedeme podél Dunaje přes celé Železná vrata, což je nejmohutnější průlomové údolí v Evropě. Na jeho začátku se nachází monumentální hrad Golubac, který bude krásnou tečkou za naším srbským putováním. Po obědě se vydáme na cestu domů. Očekávaný příjezd do Brna je ve večerních hodinách.