Spolu s Proklatými horami nejdramatičtější pohoří v Albánii a možná i na celém Balkánu
Albánie schovává jedny z nejdramatičtějších pohoří v Evropě. Pokud znáš Proklaté hory, víš, že jsou tam několika set metrové vápencové skalní stěny velmi ostrého charakteru. Nic podobného na Balkáně nenajdeš, v Albánii ovšem ano! Na jihu nedaleko hranic s Řeckem se schovává pohoří Nemërçka, jehož severovýchodní svahy skrývají až půl kilometrové kolmé skalní stěny. Vytváří neskutečné tvary, ať už mohutný amfiteátr Kazanit, jeden z nejjižnějších ledovců v Evropě, či spoustu vodopádů a zároveň pěknou hřebenovku. Tento bohem zapomenutý kousek země je pro drtivou většinu lidí neznámý. Kombinace přírodních krás, neznáma a liduprázdnosti je přesně to, co nás vábí. Naším cílem není prozkoumat jen toto pohoří, ale i celou oblast okolo. Kromě ryzích hor je oblast definovaná řekou Vjosou, jednou z posledních divokých řek v Evropě, která má po celé své délce neregulovaný tok. Vytváří unikátní ekosystém a celý její tok se brzy stane národním parkem. Vytváří široké štěrko-písčité řečiště a meandry, které jsou útočištěm pro spoustu rostlin a zvířat, ale i domovem mnoha kaňonů, termálních pramenů a kulturních památek. Pojeď s námi prozkoumat další z krás Balkánského poloostrova. Věř mi, tato oblast je unikátní, nebudeš litovat!
Albánie, odříznutá země uprostřed Balkánského poloostrova. Směsice chudoby, orientu, volnosti, temperamentu, dobrého jídla, pohostinnosti a hlavně krásné přírody. Křesťanství a islám, kostely a mešity, pozůstatky osmanské i římské architektury a statisíce vojenských bunkrů na každém kroku. Člověk by řekl, že na tomto místě narazí díky této různorodosti na spousty turistů, opak je však pravdou. Albánie má za sebou těžkou minulost. V druhé polovině 20. století si prošla těžkým komunistickým režimem, který nastolil diktátor Enver Hodža, a stala se ze strany mnohých evropských států politicky a ekonomicky izolovanou zemí. Tato izolace ji přivedla mezi nejchudší země Evropy.
Jak se říká, na všem zlém je i něco dobrého. Díky tomu si Albánie zachovala svou tvář a původní způsob života, na jaký jsou místní lidé zvyklí po desítky let. Proto nebude neobvyklé, že potkáme baču s ovcemi a jejich obrovskými pasteveckými psy, na vesnici budeme pít čerstvé mléko a jíst domácí sýr, svezeme se na převozu, potkáme místní bábušky a setkáme se s obrovskou pohostinností, která je v Evropě raritou. Pokud chceš zažít dnešní syrovou Albánii a užít si pár dnů v neprostupných divokých horách s partou kamarádů, neváhej. Albánie je totiž ve fázi přerodu a je nejvyšší čas vydat se s odvahou do míst, která nejsou pro každého… než pro každého budou.
Pokud se chceš zúčastnit této výpravy, nesmí ti dělat problém chůze po horách s batohem na zádech. Předpokládáme, že už s tím máš nějaké předešlé zkušenosti. Rámcově se jedná o 15 km s patnáctikilovým batohem pár dní po sobě.
Na výpravu si prosím vezmi dva platné cestovní doklady (občanka, pas), abychom předešli nepříjemným situacím v případě ztráty. Pro vstup do země (Makedonie a Albánie) je ovšem oficiálně dostatečný pouze občanský průkaz. Pokud máš řidičák, vezmi jej prosím také s sebou.
Na místo se dopravíme letecky. Využijeme pravidelné spojení Vídeň - Ohrid, k dnešnímu dni stojí zpáteční letenka do 100 euro - viz print screen. Batoh se dá dokoupit za 29 euro pro jeden směr. Na místě si půjčíme dodávku pro devět lidí, kterou bude řídit průvodce. Ušetříme si tak strastiplnou šestnáctihodinovou cestu jedním směrem a vyhneme se rovněž čekání na hranicích. Myslím si, že to všichni ocení. Na letiště se po domluvě dopravíme společně.
Během výpravy budeme spát většinou ve volné přírodě, ale dojde i na hotel (minimálně 2x). Spacák a stan tedy s sebou.
Pokud jsi ještě neochutnal skvělou balkánskou kuchyni, neměl by sis tento zážitek nechat ujít. V Albánii je levně, espresso na každém kroku za půl eura, oběd za 100 Kč, a proto budeme chodit do restaurací a kolib. S radostí se také družíme s místními, kteří nám za zlomek ceny ochotně uvaří výborné domácí jídlo. V rámci přechodu budeme vařit na plynových vařičích. Plynové bomby koupíme na místě.
Budeme se pohybovat jak ve městě, tak v horách. Vezmi si proto s sebou normální oblečení, ale i oblečení na hory. Seznam doporučené výbavy najdeš v tomto checklistu. Důležité části výbavy ti případně zdůrazní průvodce. Pokud ti něco z výbavy chybí, můžeš si ji půjčit u nás. Půjčovnu najdeš na Expedičním eshopu ZDE.
Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.
Odlet z Vídně do Ohridu v Makedonii. Vyzvednutí vozidla. Projdeme si Ohrid a jeho promenádu, okoupeme se v jezeře a večer se přesuneme do přírody do NP Galičica.
Vystoupáme nalehko na horu Magaro (2 255 m n. m.) na hranicích s Albánií, z které budeme mít krásné výhledy na celý Národní park Galičica, Ohridské jezero i jezero Prespa. ↑ 650 m, → 7 km. Odpoledne se přesuneme do Albánie do pohoří Nemërçka, do povodí řeky Vjosa. Pokud půjde vše podle plánu, budeme spát u termálních pramenů Bënja. Spánek ve stanu.
Hned zrána se přesuneme do kaňonu Lengarice. Tato úzká soutěska, v nejužších místech široká jen tři metry, se bude dát v tuto roční dobu celá probrodit pěšky a bude to zážitek. Po brodění ve studené vodě se ohřejeme ve zmíněných termálních pramenech Bënja. Na oběd se přesuneme do městečka Permet, nejvýznamnější osady celého regionu, kde si zajdeme na oběd. Po obědě kousek popojedeme a vydáme se na highlight dnešního dne. Vystoupáme 800 m se stany až pod amfiteátr Gryka e Kazanit. Po cestě mineme krásné vodopády Sopotit, kde nabereme vodu. Večer přespíme pod impozantní půl kilometrovou vápencovou stěnou. Spánek ve stanu.
Ráno sejdeme k autu a přesuneme se zpět do Permetu nakoupit zásoby. Poté vyrazíme na třídenní trek, v rámci kterého přejdeme celý hřeben pohoří Nemërçka. Trek je dlouhý cca 40 km s převýšením 3 000 výškových metrů - ZDE. Severovýchodní část je prakticky kolmý sráz, druhá strana pohoří je pozvolná, luční a hřeben je terénem srovnatelný s hlavním hřebenem Nízkých Tater - FOTO. Naší hlavní výzvou bude zásobování vodou. Jelikož jsme pionýrská výprava, budeme muset zjistit, jak to zde funguje. Na hřebeni se voda vyskytuje jen velmi sporadicky, a proto u posledního zdroje nabereme do zásoby vodu, potřebnou na první nocování a většinu druhého dne. Druhý den budeme doufat, že na hřebeni nevyschla malá jezírka, která jsou vidět na mapách. Z těch vezmeme vodu a přefiltrujeme si ji. Pokud vodu nenajdeme, průvodce se vydá pár set výškových metrů z hřebene k nejbližšímu potoku. A pokud ani to nevyjde, na druhou noc sejdeme na druhou stranu pohoří do vesničky Sopik :-) V plánu je ale přejít celý hřeben a sejít na severní stranu hor k cestě. Průvodce pak dostopuje pro auto. Poslední den odpoledne nás čekají slibované termální prameny Bënja. Budeme se vyvalovat ve venkovních termálních bazéncích a nostalgicky koukat na náš hřeben v dáli. Na večer se přesuneme do městečka Gjirokastër. Spánek v apartmánu.
Dopoledne si dáme dobrou snídani a prohlédneme si toto staré osmanské městečko, které je pro svou krásu zapsané v UNESCO. Je celé postaveno z kamene a protnuto stovkami schodišť. Kromě toho je Gjirokastër zajímavý ještě pro jednu věc. Je centrem pěstování marihuany v Evropě :-) A co odpoledne? Jedeme k moři! Po cestě se zastavíme podívat na hrad Porto Palermo. Hned vedle něj je stará ponorková základna Porto Palermo, ale oficiálně není přístupná. U moře mám pro tebe připravenou opravdu krásnou písčitou pláž při vyústění kaňonu Gjipe. Září je v těchto jižanských státech pořád ideální na koupání a možná chytneš i nějaký bronz. Kdo chce, ať si vezme lezení. Spaní v kempu ve stanu.
Ráno se vyvezeme do sedla Llogara a vydáme se na jednodenní hřebenovku nalehko přes vrchol Maja Çikës (2 044 m n. m.). Trasa ZDE. Celkem nás čeká 19 km, ale trasa se dá zkrátit návratem z vrcholu na 14 km. Večer přejedeme pod kopec Maja e Këndrëvices. Spaní ve stanu.
Dnes jsme si pro tebe připravili výstup nalehko na nádherný kopec Maja e Këndrëvices (2 122 m n. m.) v bohem zapomenuté přírodě. Pokud bude dostatek vody, dá se v okolí provozovat i canyoning. A proto si můžeš vybrat - buď kopec, nebo canyoning. Pokud budeme rychlí, tak možná obojí. Poslední noc strávíme v apartmánu, něco si ugrilujeme a oslavíme zdárný konec výpravy.
Poslední den se přesuneme zpět do Makedonie. Po cestě můžeme udělat krátkou zastávku v Beratu. Odpoledne strávíme u Ohridského jezera. Čekání na odlet si zpříjemníme koupáním a dobrým jídlem. Večer vrátíme auto a odletíme zpět do ČR.